Pondělí 10.11.

Tak jak už skoro týden lítám a zařizuju rozvrh plavání pro naše děti od ledna-začíná zápis dalších kurzů a chtěla jsem, aby i Lea chodila aspoň jednou za 14 dní-a jak to celou dobu řeším s naším tatínkem, aby mu to vyhovovalo a mohl plavčit s magnetkama s náma, když babička je z toho celá nervozní a bojí se, tak když jsem to dneska konečně vyřešila, otravovala jsme plavací tetu Petru pořád, baychom to nějak skloubily....prostě jsme vítězně doma oznámila, že je to zařízený, že to budeme mít přesně tak, jak jsme chtěli (já to chtěla jinak, ale on si to takhle vymyslel), tak mě leda sprostě sprdnul, nadával mi, že vymýšlím jen pi.... a že on si nemůže dělat volno jak s emu zamane, že jsme to měla zařídit jinak....Co k tomu dodat, po chvíli dohadování a vysvětlování jsem se rozbrečela, řekla mu, že už nevím, jak s ním mluvit, jak s ena něčem vůbec dohodnout a že už s ním teda raději vůbec s ničím nepočítám. Den zkažený... Lejušku si ze školky vyzvedla babička, zavedla ji do kroužku, zase si ji vyzvedla a vzala k nim. Aspoň že tak, já jsme po takových rozepřích vždycky jakási utahaná.

Ovšem zkusila jsem velmi imrpovizovaně Lucinkou raděný softscreen-vlevo bez, vpravo s :o))