Úterý

No, každé úterý máme s prťatama plavčo. Většinou mi s jedním z nich plave plavací teta Petra. Dnes to začalo moooc dobře. Nacpala jsem všechno do auta, připoutala děti a ...Auto nestartovalo. Buď baterka, nebo startér, víc jsem to nezkoumala, nebyl čas. Naštěstí nás odvezl dědeček, přijeli jsme pravda krapet pozdě, ale co už...ovšem když jsem naběhla k bazénu, Petra stála oblečená vedle něj, že má něco s ledvinama a řídí to ze souše...No, to byla věc! A pro ty, kdo si myslí, že plavat zároveň s dvěma mrňousema nejde, tu mám info, že sice prapodivně, ale jde to. Když je nouze......Pak nastal problém, jak domů, jestli vlakem a sama, nebo počkat na manžela až skončí v práci...Nakonec nás zase odvezl děda. Všechny.
Leontýnka chtěla pak jít ven, takže foto včerejška je opět momentka

A další rychlovka, co vypadá trošku jako sluníčko....a je to lampa naproti přes ulici. Foceno bez stativu, expozice snad 1".....

Read more...

Pondělí

Tak dnes jsme byli po docela dlouhé době opět na rehabce. Cvičí už jen Dimík a já se prvně přiznala, že jsem už necvičila. Necvičíme už aspoň 3-4 něsíce, přičemž s Editkou zcela legálně :o)), ale Rdaimek by ještě měl. Jen mně se děsně nechtělo. A vždycky jsem jen lehce naznačila, že to flákám. Otevřené přiznání jsem udělala až dnes, řekla jsem ale jen, že jsme nic nedělali asi 3 týdny, ovšem zároveň jsem hned dodala, že už týden zase cvičíme. No, nikdo nic nepoznal :o)))
Tahle fotka, ta je od naší fyzioterapeutky, je ale stará víc než dva měsíce....Fotil tatínek, je to opět neostré, ale co.

No a protože jsme pak ještě zvládli kontrolu v rizikovce v porodnici, kde jsme teda jen zjistili, že Editka už váží 7,38kg a Dim 7,75kg, pak se stavili na novorozeneckém, předali pár upletených svetříků a čepiček, co nadělala tchýňka darem, vyzvedli jsme tátu z práce a uháněli domů. Opět měl radu. Leontýnka šla poprvé do kroužku, kde byla sama beze mě. Bylo jí to jedno, hlavně, že tam měla kámošky, opice jedna malinká!

No a tak sem vložím jen fotku, co jsem rychle zpatlala, abych něco měla a pak taky malinký upomínkovývýtvor, co jsme předali v porodnici, jakože když už jsme před měsícem měli ten rok....

Read more...

Neděle

Dnes jsme podnikli výlet vláčkem taženým parní lokomotivou do Tovačova na hody. Já s dětma jela vláčkem, tatínek jel autem , abychom při odjezdu nebyli vázaní. Jela i kamarádka, se kterou jsme byly společně těhotné...já čekala Leontýnku, ona Patričku...už jsou to 4 roky. Ona už měla tehdy skoro 4 letá dvojčata-Petrušku a Radečka (já mám ty svoje-taky kluk a holka-o něco později ;o))). Obě jsme měly termín porodu 10.10., obě jsme nakonec porodily 19.10. a to jen půl hodiny po sobě. Oba porody byli přirozené a nevěděly jsme o sobě navzájem, až mi pak Radka volala - Tak ti gratuluju, máš holčičku, 2,90kg...Já byla chvíli po porodu, ještě jsem to ani pořádně nedala světu vědět, tak jsem žasla, jak to ví. A ona na to: Já ležím na boxu č.1 a jsem ta, co tě tak rušila hekáním. Dodnes žasnu, jak se tohle přihodilo.....

No a hezkou fotku mašinky se mi pořídit nepovedlo. Všude spousty lidí, já tři děti na krku...spíš jsem hlídala, abych se dopočítala i na konci výletu. Takže vemte zavděk jen věžičkou Tovačovského zámku

Read more...

Sobota

Tak dnes jsem chtěla původně jít s dětma na procházku a třeba krmit kačenky a říkala si, že tam něco "ulovím". Jenže vyšli jsme na ulici, Leontýnka uviděla na ulici kamarády a bylo jasno. Holky měly koťátka, tak Lejinka opatrovala, chovala, muchlala....a samozřejmě škemrala, že chce taky doma kočičku. Prťata měli nové bundičky a přestože jsou jim krapítek větší, slušeli jim. No posuďte :o))

No a nějak jsem se nezmohla na nic lepšího, než překvapit hopsajícího koníka. Neposeda to byl.

Read more...

A jedéém......

Ve školce bude za 2 týdny opět drakiáda a Leontýnka se nadchla myšlenkou pouštění draka. Takže jsme našli létavce z loňska, trochu poopravili a když prťata spali (a teď to beru jakože Editka s Radimkem, proto to měkké "i"), šli jsme na pole za domeček. Nefoukalo, tak musel tatínek skoro pořád běhat, aby drak vzlétl, Lea brečela, že chce taky pouštět a táta jí utíká a ona mu nestačí....No co vám mám povídat-stálo to zato :o)) Nakonec ale ji vzal táta do náruče a běhal s ní. Budiž mu zato věřejně dík.

No a jak nám tak zapadalo to sluníčko, jednu chvíli vypadalo náramně vesele ;o)

Read more...

Takže začínáme!!!

Zdržím se nějakých komentářů, chci pro dnešek jen zkusit, jestli vůbec dovedu něco vložit....

Read more...