Den 58

Zapomněla jsem včera zmínit, že nám byl přesně rok a půl. Je to strašný, jak to letí! Nedávno to byli malincí cvrčci, vždyť to byli takový píďata, když se narodili-2 kila měli...a malilinko míň nedávno jsem teprvá zjistila, že nenosím v bříšku jen jednoho, ale dva...a už máme 18 měsíců. A uteče to a budou mít 3 roky a půjdou do školky a já do práce, jen mrknu a půjdou do školky a tak dál a dál...Někdy je z toho člověku až ouzko, jak to pádí a my jsme tím proudem neseni. Ale má to tak být a musíme si užívat každej moment.

No, tak jsem se zamyslela a teď k faktům. Byli jsme teda dopo u dětské na periodické prohlídce-zvážit, změřit, očkovat....Magnetci dělali v čekárně takovou neplechu, ale takovou, že to bylo děsný. Pořád někam lezli, jezdili s židličkama, měli snahu se na nich vozit navzájem, ječeli u toho, řehnili se, Dim vytahoval takový ty igelitové návleky na boty a všude to rozhazoval, prchal jakmile někdo otevřel dveře....No, ale došla řada i na nás a jsme úředně zvážení drobínci-Editka 8,30 a Dim 8,5kg, oba 76 cm. Ještě jsme vyfásli žádanky na kontrolu krevního obrazu, což jsme hned absolvovali.

A zítra se mi vdává sestřenka!!! Leontýnka jede s náma a magnetky bude hlídat moje mamča. Trochu se bojím, jak to zvládnou, ale musíme si zvykat-všichni ;o)