Den 38

A nebojte, sice si tu sedím na konári a je mi dobre, ale mamka má ruce hned za viditelnou oblastí a jistí mě :o))

Tatínek ráno dojel ze služby, vypravili jsme se a vyjeli směr babička. Moje babička. Měly jsme domluvenou společnou návštěvu se sestřenkou (vlastně oběma). Mmj jí chtěla oznámit, že se bude 28. vdávat a zároveň jí nějak šetrně sdělit, že svého otce nezve. No, bylo to trochu nepříjemné-jako to očekávání reakce, přemýšlení, kdy a jak to nejlíp říct-ale skutečnost nakonec byla vcelku dobrá. Vypadalo to, že to babička vzala a snad to zase nějak nepřekroutí.
Opět nás pořád vykrmovala a tak jsem snědla nejen svou klobásu a párek, ale i klobásku od sestřenky, kterážto ji nechtěla, k tomu asi 4 rohlíky...pak několik kousků bábovky...a babička si umanula, že je skoro poledne a musíme přece něco sníst.....že napekla spoustu masa....tak jsme prchli na zahradu, se trochu vyvětrat a maso nás neminulo při návratu :o)))
Ale bylo to fajn, jen já nějak nemám moc nervy pořád dokola vysvětlovat, že opravdu ty párky mrňatům nedám, že sice chápu, že by to nejspíš snědli, ale že prostě uzeniny malým dětem nenáleží a že v žádném případě to moje děti jíst nebudou, že ani u Lejinky to nevidím ráda...Pořád dokola, jako bych mluvila do zdi...jak jde o jídlo, babička nezná bratra :o))) Asi to znáte, ne? ;o)