Středa 5.11.

>> středa 5. listopadu 2008



Byli jsme opět na rehabce-u fyzioterapeutky, zkotrolovat jak cvičíme. Jelikož cvičíme jedne a týž cvik a to už hodně dlouho, celkem není co kontrolovat, ale každopádně jsem se musela přeptat, jak je to teda s doporučováním botů s pevným kotníkem. Páč rehabilitační Dr. mi svého času vykládala, jak lépe bosky a pokud není úplně rovný terén a když není teplo, tak ponožky s protiskluzem...prostě aby se dráždila ploska a stimulovalo ji to k zatínání prstů a tím se formuje klenba....Tak prý Dr. není tak čistý Vojtovec, jako naše fyzio (což je pravda) a oni zase říkají, že botky kožené, kotníkové, aby to drželo chodidlo v "lajně" a drželo kotník, ale s měkkou podrážkou, jako mají papučky.
Jsem si neodpustila vlastní názor, že mi přijde logičtější, aby se i vazy kotníku a vůbec posilovaly a cvičily v průběhu dovesností dítěte, ovšem bylo mi řečeno, že sice ano, že to by bylo přirozené, ale že bych byla na děti moc přísná. Takže tak, v podstatě jsem si z toho vzala, že si můžu vybrat :o))) I když samo doporučení je jasné.


No a odpoledne měla Lejule zase kroužek, takže jsem pořád lítala sem a tam...a vyfotila jsem jen náš kostelík, který se mi ani celý nevešel do záběru, páč jsem si vzpomněla pozdě a nechtělo se mi vracet se:o))) No a pak teda ještě to avizované plavací potápěcí foto!!!!

2 komentářů:

Lucka73 7. listopadu 2008 v 9:03  

Kostelík pěknej - tuple takhle večerní nasvícený foto. Ale fakt by to chtělo poodstoupit (no, tak příště, no....)

A botičky.. mám pocit, že to nakonec je jako se vším - zkrátka a dobře - vyberete si.... :))

Blaňule 7. listopadu 2008 v 9:27  

Jo, jo, Luci, poodstoupit by to chtělo, jen není kam. Jsou tam domy. Šlo by jedině vrátit se trochu dolů a fotit spíš tak jako "z profilu"....A když si ještě spočtu, že nemám ten stativ.... :o)))

A botičky? Jak říkáš, vyber si a řiď se vlastním úsudkem. Ale není špatné slyšet víc názorů ;o)

O mém blogu

Tak trochu, ale fakt jen trochu, opožděně (vždyť je teprve konec září :o))), se zapojuju do "Projektu 365". Každý den, jedna fotka. Kamarádka mě sice lákala snad už někdy v lednu, únoru,ale přišlo mi to moc práce...no a teď se k ní chodím kochat a je mi líto, že já nic nemám :o))) Nebude to žádná sláva,ale každej nějak začínal, no ne? ;o)


Lorem Ipsum

  © Blogger template Sunset by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP