Pátek 31.10.

>> pátek 31. října 2008



Tak dnešek byl ničím nezajímavý den. Prostě normálka. Ovšem až do večera. Přišly jsme ze školky dost pozdě, procházeli jsme se , prťata chrupkali v kočárku a tak jsme nechvátali...Už odpoledne mě jaksi začaly vyskakovat pupence na stehnech, svědělo to malounko...Žádná hrůza, mohlo být kdo ví co.Jenže takhle po návratu jsem měla začervenalá stehna, v podpaží a začala jsme vážně myslet na alergii. Ztaím jsem nikdy nic takového neměla, alergická nejsem-aspoň dosud jsem nebyla. No nic, vzala jsem si Xyzal, a uvažovala o calciu. Martin samo opět není doma-od rána je v Praze, vrátí se někdy v noci. Ovšem poslal mě do nemocncice, a´t mi prý něco píchnou. Takže sehnat hlídání a zajistit si odvoz. Dobrý, vše zajištěno, vyrážíme. Aha, asi jo, asi jste na něco alergická, dáme vám kapačku a kortikoidama, antihistaminikama a calciem a uvidíme. Po hodince a půl dokapáno, po kontrole, že vše ustoupilo, jedu domů. A teď fakt nevím, jestli to nemohlo být po Ambrobene sirupu, který jsem změnila z původního roztoku.....No, hlavně, že je to pryč.

A jediné, co z dneška mám, je fotka Leontýnky, jak jdeme ze školky a pak už jen já na stacionáři na interně-jak jsem se zaznamenala sama.

Read more...

Čtvrtek 30.10.

>> čtvrtek 30. října 2008


Hnedle ráno jsem zajela s Lejulí k Dr. naočkovat Havrixem. Sice jsem původně nechtěla, ale pak jsem onehdá měla delší rozhovor s tou naší dětskou a došla k závěru, že teda nakonec to píchneme. Lejule předvedla malinký brečící záchvat, ale vlastní píchnutí bych řekla, že ani nepostřehla. No a přestože měl Drahý volno před noční, jel přezouvat zimní gumy do Přerova a něco povyřizovat...taky si sbalit věci z práce, páč tam končí. Tahle noční je jeho poslední šichta v pracovním poměru. Dál už jen externě víkendy a tak. Po 10 letech v 1 špitále...kdo ví, jak to celé cítí a prožívá. Tváří se, že se nic neděje. Tak hlavně, ať mu to na novém všechno sedí a je spokojenej. Já věřím, že bude.

No a jsem ostuda, dnes jsem nic nevyfotila. Děsný co? Asi bych mohla jít honem něco zkoušet, ale se mi nechce a hlavně mám děsný resty v domácnosti. Musím jít posbírat prádlo, pověsit pračku, pustit další, uklidit po dětech, umýt nádobí...Takže teda dobrá, skočím teď udělat aspoň nějaký foto prcků a pak jsem se rozhodla ohavně a proti pravidlům využít foto, které jsem udělala asi před 2 týdny ..........Tak nakonec změna, děti jsem vyfotila, ale pak zkoušela dle rad Lucky73 upravovat fotku ve Photoshopu, takže tu máte výsledek :o) Čí je to očičko??

Read more...

Středa 29.10.

>> středa 29. října 2008


Konečně jsem si vzpomněla, že ještě dlužíme naší pediatričce donést čůrání od prťat na proveření, co se dělává v roce. No a protože máme 14 měsíců a já chtěla děti převážit, vzala jsem to při jednom. Radimek má už prakticky 8 kilo!!! 7,97 a 72 cm. Editka je lehčí-7,5kg a centimetrů 71. Taky jsem se poptala na ty výsledyk kontroly krevního obrazu a prý dost zlepšeno, už jen lehce pod normou, takže při další kontrole zase cca za 6 týdnů, když to bude dobrý, vysadíme už to železo. No, na to, že to bere 2 měsíce a že to prvně bylo dost nízký, to dotáhl rychle :o)

Pozdní odpoledne hlídala tchýňka prťata a já jela s Leontýnkou na plavání. Vybírá náhrady za prťata. Jak ovšem chudina neplave s těma dětma v kurzu pořád, tak nestíhala, některým pokynům nerozuměla...ale i tak byla šikovná a já bych ráda, kdybych s ní mohla plavčit tak jedbnou za 14 dní. Jen teda tatínek se netvářil moc nadšeně, má pocit, že když budu někam jezdit, že prý jako budu doma stíhat ještě míň...Vysvětlovat mu, že když nebudeme doma, nemá tu kdo ten binec udělat a že i když nebudeme jezdit na plavčo, nebudu stejně pořádně doma, páč vyzvednout Leu ze školky, zavést do kroužku, doletět domů, dát sváču prckům a pomalu zase vyrazit pro Leu a pak se s ní došourat znovu sem...Taky nic moc.


Takže dnešní fotky-Lejule odmítající řádně splývat a dávající si destičku pod hlavu, místo, aby měla natažené ruce

-a náš tatínek ( i když mě občas prudí, stejně ho miluju..jak si často říkáme: Mám tě ráda, ale nerada :o)))

Read more...

Úterý 28.10.

>> úterý 28. října 2008


Státní svátek, nepracuje se...jak kdo, že? Nicméně náš táta opravdu volno měl-po noční. Celý den byl absolutně ničím nezajímavý, ale aspoň že nevybočoval ani nějakým horším směrem. Odpoledne jsem aspoň vzala děti ven na procházku, tatínek odpočíval. No a poprvé si na prochajdu Leontýnka vzala svůj kočárek, slíbila, že nebude skuhrat, že už ho nechce vézt a opravdu to dodržela. A všimněte si, kolik že to má miminek s sebou! ;o)

Večer jsem se hecla a zase začala něco zkoušet ohledně focení. Onehdá mi Lucka73 cosi povídala o světelném komínu, tak jsem prostě experimentovala.

Read more...

Pondělí 27.10.

>> pondělí 27. října 2008


Takže už je to rok, co jsem byla naposledy na kontrole u ženského, tudíž pravý čas si to zopáknout...na dnešek jsem prostě byla objednaná. Můj takřka osobní gynekolog se mi přesídlil do Olomouce, takže jsme ráno všichni krom Lejinky vyrazili. Všechno dobrý, Editka se v čekárně tvářila děsně důležitě, skoro jako by taky čekala, jako ostatní pacientky :o))

Po cestě jsme viděli hejno vran šedivek něco zobat na poli. Martin hned, jestli si je prý nechci vyfotit, že to není tak běžné, že se otočí a vrátí...pak hned zkonstatoval, že už je focením taky postižený :o))) Jenže vrány potvory ulítly a to jsme ani nezastavili. nevím jak poznali, že o ně mám zájem. Takže jsme teda aspoň blejskla sebe ve zpětném zrcátku.

Když máme po cestě tu Olympii, stavili jsme se něco pokoupit. V podstatě nic převratného, nic velkého, ale peněz jsme tam nechali i tak docela dost. Cvrčci byli už závěrem hodně unavení a chtěli spinkat, ale bojovali, co to dalo...
.

Read more...

Neděle 26.10.

>> neděle 26. října 2008


Po dlouhé době jsme vyrazili za mým taťkou na chalupu. Lejuška dostala další knížku s pohádkama a krásnou huňatou mikinu-jen budeme muset posečkat, až do ní doroste :o))). Dědeček i Květa se potěšili s drobotinou, bylo napečeno, i oběd jsme zblajzli-já návštěvy tuze ráda. Pak jsme se šli krapítek projít-jen o dvě chalupy výš-ke známým. Jejich syn s rodinkou si koupili štěně Stafbulíka, nádhernej pejsek a na to mládí neuvěřitelně poslušnej. Já ty stafordí kukuče a hlavičky miluju. A jedno jestli je to americkej staf nebo anglickej stafbul. Jsou naprosto kouzelní!

Read more...

Sobota !!! 25.10.

>> sobota 25. října 2008



Oslava Leontýnčiných 4.narozenin!!! Přestože jsme sami nějak moc dárků nekupovali, rozhodně ne nic drahého, ostatním jsme taky řekli, ať velice nic nepořizují, krámů všeho druhu a všech velikostí máme doma haba kuk, tak stejně nám zase přibylo věcí.... Největší úspěch měly šatičky ála princezna a korunka. Obé úhrnem do 100,- (šaty ze sekáče, korunka od těch jižnějších "Japonců"). Dál pak obrázková omyvatelná knížka s tiskátky na doplnění textu, normální knížka pohádek, knížka s puzzle, člověče nezlob se, fixy, vystřihovací panenka s oblečkama, sukýnka...a co já vím co ještě. Chudinka chvilkama ani nevěděla, co dřív. Jen ty šatičky! Ty byly jasné hned, že musí být oblečené a musí se v nich tancovat a střídavě jsme všichni dělali prince :o))) Bylo to fajn, sfoukla svíčku, dort jsme nakrojili...i když jsem ani nevěděla, jestli mám, jestli to není škoda, padaly návrhy, že to celé zamrazíme, nebo vysušíme a budeme se stále kochat. Případně prý vydlabat a dovnitř dán papundekl a výzdobu zachovat-jen ne to sežrat :o)))) No každopádně je dort opět vynikající, krém je odlehčený pudingem, nemám ráda hutné máslové...taky je to proložené broskvemi....a ten marcipán..lahoda, není to tak přeslazené, jako ty kupované záležitosti. MŃAM.

A neodolala jsem a vyfotila naše prťata s Aleškem-jejich bratrancem. Je sice o 9,5 měsíce mladší, ale menší zase tak moc není. Je vůbec menší? ;o))

No a večer mi kamarádka nenápadně poslala fotku z UZV. Takový malý-velký div. Má chlapečka, který ještě nemá ani rok, Dři jim možnost normálního početí zahrnuli do oblasti zázraků a malej byl počat díky IVF. No a když se teď při rutinní preventivní kontrole zjistilo, že se, jaksi "nechtěně", neplánovaně, o to víc však zázračně, před 12 týdny cosi vzepřelo vědě a příroda si prosadila své...bylo to opravdu úžasné. A já zase tak trochu závidím, že má ten nový život v sobě, že za chvíli ucítí kopání a vrtění a i to, že bude rodit. No jasně, jsem trochu trhlá, dětí mám dost, ale zase-děláme je krásný-škoda jich neudělat víc, ne? :o)))))

Read more...

Pátek 24.10.

>> pátek 24. října 2008


Dnešek byl asi nejvíc ve znamení focení s narozeninovým dortem. Marťa ho měl vyzvednout po cestě z práce. Já už od rána dumala, co vlastně dětem obleču, jestli třeba ještě něco nepřeprat, nevyžehlit...nějak jsem zapomněla na sebe. Ale taky se našlo cosi použitelného, jen mi to nepřišlo úplně ono.
Lejinku dovezla ze školky babička, abych já nemusela a mohla nechat pěkně prťata vyspat doma na zahradě v kočárku. Táta přijel, vypravili jsme se a s naším obvyklým zpožděním jsme vyrazili. Na místě samém se ukázalo, že jsem si popletla tochu čas objednání a že tedy nemáme 15 min skluz, ale naopak ještě 15 min k dobru :o))
Dort je opravdu náááádherný. Lví král, lvice, žirafy....prostě úžasný!!! Leontýnce se moc líbí, ale myslím, že my dospěláci jsme nadšení ještě víc. Ty postavičky jsou tak neskutečně nádherně a věrně vymodelovaný. Paní je děsně šikovná. Posuďte sami
Pekla nám už pro magnetky k jejich 1.roku. Ovšem pochvalu zaslouží taky její manžel, kterýžto ty figurky tvoří. Nechápu to, žasnu, obdivuju. Je fakt šikovnej.
Až budou fotky z ateliéru, samo že se pochlubím, ale bude to až přespříští týden. Zatím mám "jen" svoje zvěčnění onoho veledíla.

Read more...

Čtvrtek 23.10.

>> čtvrtek 23. října 2008

Tak konečně nám Tomáš udělal skříňky do koupelny na doplnění stávajícího inventáře. Jsou hezké, povedly se mu. Já jen žasnu, že si to fakt všechno tak hezky poměřil, že se všechno všude vlezlo...

Šla jsem pro Lejinku do školky. Dnes jsem ji chtěla prvně zavést do cvičení v Sokole bez rodičů. Že ji tam prostě jen šoupnu a zase za hoďku vyzvednu. Jenže ze školky jsme odešly před 16.h a cvíčo začíná v 17. Domů bychomto nestihly, nemělo by to taky žádný význam, přiřítit se sem a zase hned letět zpět-školka i Sokolovna jsou kousek od sebe a na opačném konci města, než bydlíme....Takže jsme prostě chodily (chodili-i s Edi a Dimem) víc jak hodinu po městě. Byla vcelku zima, foukalo, jsem zmrzlá ještě teď. No nic, nevím sice jak, ale nějak to budu muset do příště vymyslet. Co bych dělala v zimě, že? Taky zase někdy prcci potřebují spát a když Lea pořád piští kolem, víc jak půl hoďky nedají.
Počítala jsem, že Leu vyzvedne už tatínek autem, že prostě do 18 h bude doma. Jenže zavolal, že to nestihne. No mně vylezly oči z důlků při představě, že jako hned jak dojdu domů, měla bych se otočit a jít zpátky ji vyzvednout...taky magnetci museli někdy posvačit a nestíhala bych to....pověřila jsem teda Martina, ať domluví dědečka a Leu přiveze. Ufff

A večer Editka přenášela kačenku na tyči a tak se mi ji poprvé podařilo trochu natočit, jak začíná s chozením.

Read more...

Středa 22.10.

>> středa 22. října 2008



Kontrola u Dr na rehabce. Přiřítila jsem se opět na poslední chvíli. Děti zkouknuty, hned v úvodu, ještě než stihnul cokoli předvést, byl oceněn Dimeček, že od minula hrozně dozrál, že je to vidět už i v obličeji, pohledu, reakcích....následně pak byl pochválen i za pohyb. V podstatě nejhorší je na něm to jeho vločené levé chodidlo při lezení. Ve stoji se to zatím nijak neprojevuje,ale prostě je riziko, že po důsledném zatížení při budoucí samostatné chůzi by mohl vtáčet špičku a dál pak následně mohlo dojít k projevům asymetrie...Suma sumárum máme ve výsledném posudku jako diagnozu uvedeno riziko skoliozy. Cvičit prý by bylo ještě fajn, pokud chci. No, tak já teda radši chci ;o))
Editka je v pohodě, v podstatě vždycky byla, nějaké mouchy se taky najdou, ale to už bychom prý museli cvičit 100% populace, kdybychom chtěli cvičit i s ní. Dim to prostě fakt potřebuje víc, šuligaťa náš malej. Edi prý má už úzkou bázi a je jen otázkou chvilky, kdy začne řádně chodit.

No a večer Edinka udělala ze svých, už dlouho předváděných, 2-3 kroků rázem 7-10.... Asi už to fakt bude co nevidět.

Read more...

Úterý 21.10.

>> úterý 21. října 2008

Takže opět klasické úterní plavčo, Editka opět chytla po chvíli pěkný hysterák...už mi došly nervy a jak se mi tak lámala v náručí, tak jse ji prostě nechala ten pohyb dokončit a ona šla pak prostě i pod vodu...párkrát to ještě zkusila, ale trochu ji to zklidnilo. Byla fakt unavená. Jenže jak to zařídit, aby se stihla vyspat? Když jedeme autem, nebo i kočárkem, tak se prakticky vždycky po půl hodince vzbudí. Vyspaná není, ale čučet prostě musí. Pak je otravná.
Po nakrmení jsme šli i s babičkou (tchýňkou) k mojí kamarádce, že si vyberu nějaké oblečky po jejích holkách. Babička vozila, já hadrničila. Pak jsme prošly městem a frčely jsme domů.

Editka si jaksi začíná libovat v lezení kamkoli.... Myslím, že doby klidu jsou definitivně ty tam

Read more...

pokus

>> pondělí 20. října 2008

Jak na to, abych sem vložila video

Read more...

Pondělí 20.10.


Marťoš měl po noční volný den a tentokrát byl opravdu s náma doma. Odpoledne jsme si udělali procházku přes město pro Leontýnku do školky, domluvili se s fotografkou na nějaký záběry až bude Lejule mít ten svůj repre dort...
Po cestě jsem si vyfotila zajímavě podzimně zbarvený strom, prostě má jen jednu větev už zežloutlou...hned jsme dumala jak to, že to bude určitě mozaicismus.
Leiku jsme zavedli do kroužku, já ji pak autem přijela vyzvednout, ovšem zakecaly jsme se pak s kámoškou, co má taky dvojčata-kluky, jen o 14 dní starší než naši malošci-a holčičku o rok starší, než Lea. Ty spolu běhaly k nim na dvůr, pořád okukovaly kapra v kádi...

Večer jsem chtěla trochu uklidit ve skříňce sklo a to bylo pro Editku výzva :o)))

Read more...

Neděle 19.října

>> neděle 19. října 2008



Takže dnes jsme podnikli cestu vláčkem motoráčkem historáčkem po normálně nepoužívané koleji směr Tovačov. U příležitosti výlovu tamního Hradeckého rybníka. Bylo to super. Kamarád-strejda Rosťa-uvítal Leu na peroně, dal nám čestné volné jízdenky a uvedl nás do vagonu. Lejinka se kochala, tiskala si, dostala balíček kokin od sponzorů...Moooc fajn.

Na výlovu bylo krom ryb i plno jiných atrakcí a lákadel-jako kolotoče, střelnice, cukrovinky, hračky....Průvan v peněžence byl na světě. Dokonce se nám tam jednu chvíli Lejinka ztratila. Odešla s tatínkem do davu, že jdou koupit rybičku na jídlo a po chvíli se přiřítil Martin, jestli jsem ji neviděla, že mu prchla. No děs, naštěstí se velmi rychle našla, přišla sama a z jiného směru, než jsme ji čekali. Ufff! V rámci vědomí, že dnes slaví ty narozeniny, postupně absolvovala kdejakou atrakci. Vláčky, labutě, hopsací hrady...Nejvíc ji ale snad zaujal rybí potěr, který si děti lovily v odtékající vodě u stavidla. Litovala, že taky nemá nějaký kyblíček a prý příště si ho určitě vezme :o)))

PO návratu domů jsme jí lehce popřáli, že slavit to budeme až za týden (odložili jsme to kvůli té tchánově operaci, aby jako byl už fit doma-kdo moh tušit, jak to dopadne, že), ale že prostě dnes už je to právě ty 4 roky, kdy jsme s ní ležela v porodnici a koukala se na ni a říkala si, co že všechno má po mně a jak je to neuvěřitelný, že mi něco tak krásnýho narostlo v bříšku a jak bylo nádherný ji přitulit...to je ostatně pořád. Je to naše láska veliká a pořád jí, ať už v duchu, nebo i skutečně, opakuju, jak musí být na sebe opatrná, že mám o ni strach, miluju ji a chci, aby byla jen a jen zdravá a šťastná...A ona tomu samo ještě moc nerozumí

Read more...

Sobota

>> sobota 18. října 2008



Dnes má náš táta opět službu. Takže jsme celý den sami. Nic moc jsem nestihla, vařila jsem, lítala kolem dětí....No a pekla jsem dort. Zítra má naše Leontýnka narozeniny!!! Už 4 roky. Je to neuvěřitelné, jak to letí. Vidím to úplně živě, jak se narodila. Jak to byl ten malinký uzlíček a už je to malá slečna. No nic, nechám toho "něžnění", zítra beztak začnu nanovo :o))) Dort se povedl částečně, neumím totiž zdobit, takže víc jsem ze sebe nevymáčkla. Popravdě-ani jsem se raději nepokoušela. Noa jinak mě fascinují měnící se barvy listí. Podzim umí neuvěřitelně malovat!!!

Read more...

Pátek

>> pátek 17. října 2008



Byli jsme na kontrole krevního obrazu s Dimečkem. Editku jsem nechala venku v kočárku pod oknem, byla zlatá, nenadávala a Dim kupodivu taky neplakal, když ho míchli a mačkali mu z prstu kapky krve. Odpoledne jsem pak potkala paní z laborky a představte si, že si zhruba pamatovala jeho výsledky. Takže anemičtí jsme stále, ale lepší se to!!! Za další 2-3 měsíce bychom třeba mohli být už i v normě ;o))

Read more...

Čtvrtek

>> čtvrtek 16. října 2008


Vzácná návštěva dorazila!!! Holky a Filip (jediný mužský člen našeho osazenstva v práci-teda ještě ředitel, ale ten se nedá počítat :o))). Naplánovali si výjezdní den, kontrolní měření pozemku, čistě náhodou ležícího tady u nás...a když byli v tak blízko, tak co by nezaskočili, že?! No, Marťoš jim nasliboval ratatouille, takže včera se vařilo. Nevím jak dalece chutnalo, ale jsou všichni galantní, chválili :o) No a fotka? Samospouští, neřešitelné, abychom se všichni tvářili schopně...no a uznejte, proč bych měla vybrat takovou, kde se zrovna já tvářím podivně. To rdaši ať je vykulenej Filip

Read more...

Středa

>> středa 15. října 2008



Takže opět jsem musela ráno nacpat dvojky do Croozera, Leu na sedačku za sebe a vyšlápnout si kolmo do školky. Pěšky je to celkem daleko, šla bych to s Lejulí pěšky děsně dlouho. Zítra mají přijet holky (a kluk) z práce, tak jsem vařila, abych jim měla co nabídnout. I koláč jsem upekla a snažila se aspoň trochu uklidit. Odpoledne zase kolotoč, ze školky do kroužku, pak domů a pak zase kolmo vyzvednout...Jsem uhoněná. A opět jsem využila dopolední mlhy a nějaké ty kapičky blejskla....

Read more...

Úterý

>> úterý 14. října 2008


A máme tu opět po roce Drakiádu. Pořádá to naše školka a je to vždy spojené s opékáním špekáčků, předáváním diplomů a medailí za účast...No, letos ovšem byly větrné mocnosti proti nám. Ani nefouklo, takže jsem odstavila kočárek s prťatama a lítala s drakem, aby vůbec trochu vzlétl. Jenže samozřejmě chtěla pouštět i Lea sama. Jak z toho ven, že? No co, oná utíkala se šňůrou v ruce a já za ní s drakem ve zvednuté paži, abych jako imitovala jeho let...Ještě že šmudlíci byli tak hodní a poslušně čekali. Nakonec nás naštěstí to pouštění přestalo bavit a šlo se na písek a průlezku... Táta byl opět zaneprázdněn a to proti předpokladu dokonce tak, že nám ani nestihl na to závěrečné opékání dovézt ty klobásky a chleba, co jsme měly nachystané u něho v autě. Naštěstí nás "založila" hodná teta Radka a dokonce nám to i opekla. No a jinak-podivné věci se to občas dějí. Taťulda (rozuměj tchán) měl nástup na operaci oboustranné tříselné kýly. Byla mu potvrzena UZV i palpačně. Ovšem při operaci samotné jaksi nic nenalezli. Prostě řízli a ...kde nic tu nic. Kýla ani jedna. Zajímavé, že?

Read more...

Pondělí

>> pondělí 13. října 2008

Dnes jsme si užívali tatínka doma. No, teda: Lejinku ráno odvezl do školky...ovšem pak odfrčel ke své budoucí zaměstnavatelce...no jo, já vám to tu ještě tuším nepsala-dal výpověď a od listopadu jde na nové. No a tak se šel seznamovat se svým budoucím novým pracovním prostředkem...nástrojem...no prostě s novou mašinou na EMG. Dodávající firma dávala instruktáž. Odpoledne jsem opět všechno oblítávala sama-Leu ze školky, do kroužku, z kroužku...Jo a jsem zklamaná, fotokroužek, kam jsem se chystala chodit, prý nebude. Nedostatek zájemců....
A jediné, co dnes mám, je prostě zase jen fotka dětí

Read more...

Neděle

>> neděle 12. října 2008



Na oběd jsme byli pozvaní ke tchánovcům. Po dlouhé době si celkem užili našich prcků, zkoukli další dovednosti.... No a protože byla dopoledne mlha, šla jsem zkusit fotit nějaké kapičky. A upoutaly mě nádherné pavučinky. Jenže s tím mým foťákem pravda moc nevymyslím.....

Read more...

Sobota

>> sobota 11. října 2008



Domluvily jsme se se sestřenkama, že podnikneme hromadnou návštěvu naší babičky. Je to tak nějak výhodné, líp si popovídáme, protože s babičkou je to vždy náročnější, témata nám váznou.... Byl to moc fajn den, mám takový příjemný pocit relaxace, babička byla taky moc ráda, že nás tam má všechny... Šli jsme i na zahradu posbírat oříšky a když už jsme tam byli, pohrabali jsme listí, no a prostě já potřebuju tuhle manuální práci občas na odreagování. Asi to zní divně, co? :o))

A pak tu jsou Danča s Olčou s naší Edinkou. No nemáme my to v rodině krásný ženský??? ;o)

Read more...

Pátek

>> pátek 10. října 2008



Dopoledne jsme ještě byli doma a v oběd jsme vyrazili. Nejdřív na rehabku s prckama-vlastně jen Radimkem a pak k zubařce na konzultaci kvůli implantátu.

Fyzioterapetka dělala Dimovi rozbor-takové zhodnocení dovedností a odchylek. Tak v podstatě dobrý, prý lozí dobře, správný stereotyp, rychle střídá, ale samo chybky jsou. Při obcházení je prý šikovnější, chyb je míň...Každopádně tam oba dva dělali psí kusy, dost jsme pobavili. Edi horolezčila po nakloněné části lehátka, až paní Brathová pravila, že to si musí vyfotit a číhala na ni s mobilem. Taky se prali o hračky, Edi tam opět čapla hrazdičku a chtěla s ní chodit-byla jí zabavena.....Předvedla taky ty svoje 2-3 samostatné krůčky a prý ji v tom nemáme podporovat, páč je ještě dost nejistá a ať to nevede k špatným návykům-stereotypům.


U zubařky, což je moje kamarádka Zuzanka, byl něco jako "implantační" či spíš "předimplantační" den. Dr. z Boskovic s nímž spolupracuje, a který ty implantáty dělá, občas prostě dojede a zdejší pacienti tak nemusí cestovat. Takže se začínám psychicky připravovat na 21.11. - bude potřeba doplnit kost...taky to způsobí průvan v peněžence....

Leontýnka teď večer začala vypadat nějak nezvykle unaveně, už usínala...zase jsem začala blbnout, jestli jí něco není. Ale teplotu nemá, na nic si nestěžuje a nabídka kokina ji probrala. Tak jen prostě pomaže fofrem do postýlky-taky jednou :o)))

Read more...

Čtvrtek

>> čtvrtek 9. října 2008



Už se těším, až budeme mít to video z plavání. Pak sem jistojistě něco povedeného nahodím-budou i fotky :o))) Všechno proběhlo poměrně v klidu, děti celkem spolupracovaly a dokonce dle kameramana byli výborní a dělalo se s nima z toho dne nejlíp. Byla i Leontýnka, protože jsme ráno zvládli ještě i kontrolu u Dr. a už na ní opravdu nic neshledala. Stavili jsme se pak ještě za holkama v práci ( v mojí bývale-současné práci-až se vrátím po mateřské ;o)) Podebatili jsme , vyřídili nějaké papíry a jeli jsme domů. Byl to pro mě moc hezkej den, fakt mám příjemný pocit, že budeme mít pěknou památku na prcky, vykecala jsem se taky trochu, páč všechno je pro mě príma změna, jen když nejsem sama s dětma doma....

A jen jsem si pohrála s jednou fotkou...já vím, žádný umění, ale co ;o)) Jsou to trávy za naší zahradou u trati

Read more...

Středa

>> středa 8. října 2008



Vcelku normální, poměrně pohodový den. Až do večera. Leontýnku jsem si šla vyzvednout od babičky, šly jsme procházkou domů, Šmudla sbírala veliké javorové listy a že prý je to kytička pro mě...Potkali jsme kamarádku, s jejím Lukáškem se Lea vyblbnula. Opravdu fajn den. Jenže předvečer!!!! Martinovi cosi blíže neurčeného přelétlo přes nos. Vůbec jsem nepochopila, proč to celé vzniklo, ale hádka jako hrom. Děti nervozní, děsně plakali, nechtěli jíst...Martin mi nadával, že vymýšlím jen hovadiny a nedělám nic pořádného, že to jen on dělá důležité věci...Jak to? No přece on chodí do práce a vydělává...Z mého pohledu to vzniklo kvůli tomu, že jsem mu připomněla, že zítra máme v plavču natáčení pod vodou ( Drahý má zítra zase dovču). Ví o tom minimálně 3 týdny, doteď nenamítal vůbec nic, najednou je to pič.....Skutečný důvod hádky jsme ale neodkryli a myslím, že ani on sám ho neví. Prostě měl zase svůj den. Proč jen já nevydržím myslet si "něco o něčem" a být zticha, nechat ho vykecat...Asi proto, že mám dojem, že když se nebudu hájit, utvrdí si on ve svojí hlavince ten svůj deformovaný postoj a bude s ním dál počítat jako s realitou....No, bylo to hnusný. J emi z toho ještě pořád divně :o(((

Read more...

Úterý

>> úterý 7. října 2008



Dnešek...co k němu říct...Tatínek hlídal Lejinku ( má totiž dovču a stoná), zatím co já s babičkou jsme jely s prckama plavčit. Tak nějak hromadně byly všechny děti hlučné, uplakané, nesoustředěné...Asi je něco ve vzduchu.

Pejsci od sousedky-Broček a Kimík se na nás pěkně dívali a kapky na listech byly tááák velký...

Read more...

Pondělí

>> pondělí 6. října 2008



Tak dnešek se odvíjel podobně, jako včerejšek. Marťoš přijel po noční v 11 hodin a šel ležet. Když se ale kolem oběda mihnul dole, využila jsem situace a bez řečí prchla se zavřít na chvíli do ložnice. Děti mu tam taky křičeli, ale já je slyšela jen přes dveře, takže u mě dobrý :o))) Leontýnka je totiž naprosto zdravá a nudí se, chtěla by ven, za dětma...a tak pořád vyžaduje 100% mojí pozornosti a to potom zase hulákají maloši, že jsou znudění, frustrovaní....Vyměkla jsem a zavolala babičce, jestli by si Leu nevzala, že mě to deptá. Takže super, pozdější odpoledne už bylo dobrý a vyšla jsem si s kočárkem na procházku.

Edi s Dimem po chvíli usnuli, já cestou něco zkoušela nafotit a když jsme přijeli zase zpátky k domu, myslela jsem, že to dospí a já budu mít chvíli klid. No, jasně, že nic. Dimík se vzbudil ještě než jsem zaparkovala kočárek a Edulajda chvíli po něm. Prostě klasika.

Read more...

Neděle

>> neděle 5. října 2008



Jsem unavená. Nějak mám pocit, že si prostě potřebuju odpočinout. Asi na mě přichází nevyspání, rutina s dětma...co já vím. Ale teď večer jsem už měla co dělat, abych se ovládala a při křiku dětí a hlavně nekonečném opakování Lejince, co má dělat, aby nezapomínala jíst, upomínat každé sousto: kousni si...4x, žvýkej to...3x, Leo, co jsem ti říkala, kam zase jdeš, máš sedět a jíst...X krát...Do toho Radim řve, neumí mluvit potichu, Editka ječí. Máchají při jídle rukama kolem sebe a párktát mi vyrazili lžičku.....Fakt už nemůžu.
Martin se necítil moc zdravej, a tak se před noční chtěl vyležet a vypotit. Jenže vstával o půl 10, během chvilky se ztratil nahoře a přišel až na oběd. Po obědě se za moment zase vytratil. Já šla s dětma procházkou ke tchánům, mrknout na toho nového pejska a hlavně se "vyvenčit", on ležel doma. Vrátili jsme se, zase ležel. Pak jen odjel do práce. A já mám tak nějak pocit, že na to, jak se cítím já, se nikdo neptá. Všechno kolem dětí dělám jen já a když už chci pomoct, o každou blbinu si musím říct a tak by to ve finále mohlo vypadat, že chci pořád něco. Prostě dnes je blbej den, potřebuju si orazit. Jenže není, kdo by mě vystřídal. Když on je ten náš táta přece nemocnej, že. A hlavně-musí do práce....Jenže já mám taky svou práci a pořád a neustále a taky bych z toho chtěla někdy trochu vyskočit.....No nic, půjdu relaxovat, bude líp.


Fotečky Chipa-to je to odrostlý nový štěně-má už 5 měsíců-se moc nepovedly. Ani jedna není ostrá, povedená...ale neva. Stejně je krásnej :o)

Lejinka se potěšila s babičkou, prababičkou, strejdou, dědečkem....ten ji při sekání zahrady vozil na "traktorku" a ona z toho měla pouťovou atrakci.

Read more...

O mém blogu

Tak trochu, ale fakt jen trochu, opožděně (vždyť je teprve konec září :o))), se zapojuju do "Projektu 365". Každý den, jedna fotka. Kamarádka mě sice lákala snad už někdy v lednu, únoru,ale přišlo mi to moc práce...no a teď se k ní chodím kochat a je mi líto, že já nic nemám :o))) Nebude to žádná sláva,ale každej nějak začínal, no ne? ;o)


Lorem Ipsum

  © Blogger template Sunset by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP