Středa

Vcelku normální, poměrně pohodový den. Až do večera. Leontýnku jsem si šla vyzvednout od babičky, šly jsme procházkou domů, Šmudla sbírala veliké javorové listy a že prý je to kytička pro mě...Potkali jsme kamarádku, s jejím Lukáškem se Lea vyblbnula. Opravdu fajn den. Jenže předvečer!!!! Martinovi cosi blíže neurčeného přelétlo přes nos. Vůbec jsem nepochopila, proč to celé vzniklo, ale hádka jako hrom. Děti nervozní, děsně plakali, nechtěli jíst...Martin mi nadával, že vymýšlím jen hovadiny a nedělám nic pořádného, že to jen on dělá důležité věci...Jak to? No přece on chodí do práce a vydělává...Z mého pohledu to vzniklo kvůli tomu, že jsem mu připomněla, že zítra máme v plavču natáčení pod vodou ( Drahý má zítra zase dovču). Ví o tom minimálně 3 týdny, doteď nenamítal vůbec nic, najednou je to pič.....Skutečný důvod hádky jsme ale neodkryli a myslím, že ani on sám ho neví. Prostě měl zase svůj den. Proč jen já nevydržím myslet si "něco o něčem" a být zticha, nechat ho vykecat...Asi proto, že mám dojem, že když se nebudu hájit, utvrdí si on ve svojí hlavince ten svůj deformovaný postoj a bude s ním dál počítat jako s realitou....No, bylo to hnusný. J emi z toho ještě pořád divně :o(((