Pondělí

Tak dnešek se odvíjel podobně, jako včerejšek. Marťoš přijel po noční v 11 hodin a šel ležet. Když se ale kolem oběda mihnul dole, využila jsem situace a bez řečí prchla se zavřít na chvíli do ložnice. Děti mu tam taky křičeli, ale já je slyšela jen přes dveře, takže u mě dobrý :o))) Leontýnka je totiž naprosto zdravá a nudí se, chtěla by ven, za dětma...a tak pořád vyžaduje 100% mojí pozornosti a to potom zase hulákají maloši, že jsou znudění, frustrovaní....Vyměkla jsem a zavolala babičce, jestli by si Leu nevzala, že mě to deptá. Takže super, pozdější odpoledne už bylo dobrý a vyšla jsem si s kočárkem na procházku.

Edi s Dimem po chvíli usnuli, já cestou něco zkoušela nafotit a když jsme přijeli zase zpátky k domu, myslela jsem, že to dospí a já budu mít chvíli klid. No, jasně, že nic. Dimík se vzbudil ještě než jsem zaparkovala kočárek a Edulajda chvíli po něm. Prostě klasika.