Pátek 21.11.

- Takže na nedostatek zážitků si rozhodně nemůžu stěžovat!!! Prvně to nejkrásnější-takhle po ránu mi došla SMS od kamarádky, že se jí narodili Michael a Daniel-krásní klučíci po IVF, v 38.tt, 2,56 a 2,74 kg...No co říct víc-úžasný a nádherný!!!
Další super novinka byla, že Radimek vydrží stát sám bez opory chvilku dýl a udělal i 3 krůčky ke mě!!!! No paráda, je to sice ještě daleko do chození, ale je to pokrok a já ho opusinkovala :o)))

- A pak to začalo. Měla jsem jet na 13 h k zubařce-kamarádce Zuzance, že mi budou dělat implantát místo 4 vlevo nahoře. Bála jsem se už dva dny dopředu, začala se premedikovat Wobenzymem...a takhle před půl 12h mi Zuzajda volá, že problém, že nedošla membrána, kterou potřebovali, aby mi mohli doplnit kost, jak chtěli. Takže se to ruší a překládá. já obvolala babičky a spol, zrušila hlídání....za 45 min volá Zuza znovu, že to prodiskutovali a že to půjde i bez membrány, že mi objednali stejně nějaký extra malinký implantát, že jestli to stihnu a chci, tak mám přijet. Začala jsem chvátat, byla jsem roztěkaná...a vyjela jsem z garáže s nezavřenýma dveřma kufru, jak jsem ještě do naloženýho kočárku dávala sváču a pití pro magnetky. Přesněji chtěla jsem vyjet, páč jsem neprojela a narazila hranou do vrchu vjezdu :o((( Dveře trochu do vrtule, nejdou dovřít-jakože zámek nezaskočí-střecha trochu prohnutá, pant vyhlej. Ale drželo to zavřený a já vyjela a celou cestu se uklidňovala, že se mi mohlo stát něco mnohem horšího, že o nic nejde, že jsem sice deb..., ale že hlavně že jsem třeba do nikoho neťukla na přechodu, nebo že jsem se nenabourala při jízdě....prostě útěcha musí být.
Nakonec jsem dojela do Přerova jen s minimálním zpožděním, předala děti v kočárku mamce a když jsem přes ně chtěla dát pláštěnu, páč dooost pršelo, zjistila jsem, že jsem neznámo proč a jak, vzala tu od monokočáru po Lejince. takže moooc fajn. mamka si poradila, šla se schovat do vrátnice Meopty-továrna na optiku a spol. Já vyrazila směr jáma lvová a znovu se začínala bát.

- A nakonec to vůbec nebylo nic hrozného, jediné, co bylo nepříjemné bylo píchnutí anestezie, ale pak už pohoda. Necítila jsme vůbec nic, ani když mi řezali dáseň a odchlipovali ji od čelisti, ani když mi do té čelisti vrtali a pak nasazovali a šroubovali implantát...nakonec to dvěma stehama zašili a bylo to hotovo. CCa 30 min.
Nejvíc mě ovšem pobavili, když při akci začali chválit mou čelist: "ty máš tak krásnou kost! No fakt, ta je tak hezká, no super!!!!" Jsem se fakt musela smát a chtěla jim říct, že kdybych tak měla krásný zuby, jak mám krásnou kost, nemusela jsem tam vůbec sedět :o))) No, všechno v pohodě, ani po odeznění anestezie mě nic nebolí, nic nenatíká...prostě byli děsně šikovní, žádná velká traumatizace. Taky mi ani nedali ANTB, že prý když je ta kost tak krásná a nedělali to doplňování, není to ani potřeba. Jupííí, tak zase něco pozitivního ;o)