Na chvíli jsem si odskočila nahoru, magnetci večeřeli a přijdu a ....nemohla jsem se ani zlobit, jak jse mi chtělo začít se smát. A z výchovných důvodů jsem musela odejít zase pryč, abych pak mohla Dima zprdnout, že se to nedělá :o)))
Rozhodla jsem se, že toto celé pojmu spíše jako deník. Fotit neumím, občas se o něco pokusím, ale jinak...bude to spíš takový dokument našich dnů.
Žiju na střední Moravě, v malém městečku, mám tři malé děti a už mi bylo 30. Nějak mám pocit, že tohle stačí, že nic víc není potřeba napsat :o)
Tak trochu, ale fakt jen trochu, opožděně (vždyť je teprve konec září :o))), se zapojuju do "Projektu 365". Každý den, jedna fotka. Kamarádka mě sice lákala snad už někdy v lednu, únoru,ale přišlo mi to moc práce...no a teď se k ní chodím kochat a je mi líto, že já nic nemám :o))) Nebude to žádná sláva,ale každej nějak začínal, no ne? ;o)
3 komentářů:
Hezkýýý....no jo lidová tvořivost :-)
Buď v klidu můj malý vytvoří u každého jídla taky "dílo" a to mu je 27 měs. :-)
Leknína
To je dokonalý šmudlík :-) :-) :-)
Parádní portrétek ;o) Malý je šikulka :o)))))
Okomentovat