Den 121 - asi :o))

>> pátek 1. května 2009



Dnes nastal můj tolik vytoužený den. Včera jsem oznámila Marťovi, že se zase cítím děsně vyšťavená a potřebuju nutně odpočinek. Že už na mě zase leze neuroza, či jak to nazvat. A tak souhlasil s mým návrhem, že si prostě na jeden den vezme děti a všechno kolem na starost a já se budu tak nějak válet. A můžu vám říct-je to SUPER!!!! Všem doporučuju, povalovala jsem se víceméně, ani vařit jsem nemusela...Sice jsem pořád kontrolovala děti, páč reakce tatínka na jejich křik a pláč nejsou adekvátní mojí starosti (razí totiž více méně heslo-když řve, je naživu a není víc potřeba zjišťovat), ale i tak jsem odpočatá a je mi moc fajn.

Pozdní odpoledne jsme jen vyrazili na návštěvu k Jarce, původně jsme měli grilovat, ale sešlo z toho. Leontýnka u nich zůstala, že bude spinkat u Terezky. No, měly to holky domluvený a malá byla tak nadšená....Ještě nikdy u žádné kamarádky nespinkala. No a počas návštěvy mě zaujali mravenci, jak si nosí spadlé drobky.

3 komentářů:

Petra Jandová 1. května 2009 v 21:02  

Chvilka odpočinku moc pomůže. Už se těším na sraz jak pokecáme :)).

Anonymní 2. května 2009 v 8:28  

Ahojky. Nevím moc, ale myslím si, že bys svůj stav měla řešit...já takhle měla depresi a manžel si vzal na starosti nejen děti, ale i vaření a uklízení a mně bylo opravdu potom ještě hůř a každá činnost byla pro mě nadlidský úkol.
A teď jsem vysadila po roce a půl užívání AD a musím říct, že to občas pořád zase na mě leze...pokud ti mohu dát radu, tak měj pořád nějakou činnost. Najdi si něco, co tě bude plně zaměstnávat...ale tím, že budeš odpočívat si můžeš odstartovat ještě větší depresi.

Blaňule 3. května 2009 v 11:59  

Peti, díky moc a taky se děsně těším!!!

Anonymní-taky díky. A já budu asi trošinku jiný případ. Vysloveně depky nemám. Homeopatka to nazvala Syndrom vyhořelé matky. Mně zase naopak ten den odpočinku děsně pomohl. Cítím se teď třeba úplně normálně. Je mi jasný, že úplně OK nejsem, to bez debat, kdyby to přetrvávalo, nedej bože se horšilo, vůbec se nějaké farmakologické léčbě nebráním, ale mně vážně pomůže mít trochu oddech, odreagování od té rutiny s dětma.... Včera i dnes jsem se cítila vážně skvěle. No, uvidíme ;o)

O mém blogu

Tak trochu, ale fakt jen trochu, opožděně (vždyť je teprve konec září :o))), se zapojuju do "Projektu 365". Každý den, jedna fotka. Kamarádka mě sice lákala snad už někdy v lednu, únoru,ale přišlo mi to moc práce...no a teď se k ní chodím kochat a je mi líto, že já nic nemám :o))) Nebude to žádná sláva,ale každej nějak začínal, no ne? ;o)


Lorem Ipsum

  © Blogger template Sunset by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP