Den

Tak už je mi vcelku dobře. Pořád jsem unavená a taková jakási zvláštně se cítící, ale už můžu jíst (i když ještě zdaleka to není ono), spím už taky až do 6 ráno...Takže doufám, že už se to nevrátí.
V úterý při návštěvě u Kristy jsem si telefonicky domluvila na příští pondělí návštěvu u psychologa a děsně se tam těším. Jsem zvědavá, co mi řekne, jak to zhodnotí a taky si slibuju další úlevu. Aspoň že už nemám ty pohlcující pocity úzkosti a obav.

JInak Martin tu zkoušku zvládl a tak je taky spokojenější. A hlavně-už nemůže argumentovat, že se musí učit a tak jsem mu odpo zanechala děti a šla se zašít nahoru k DVD :o)))

Fotka-opět jen z mobilu, byli jsme se projít a holky trhaly pampelišky...Dimeček se jen válel v trávě a pořád prchal. Je děsnej, neposlechne a pořád někam utíká a ještě se u toho směje, lump jeden.

A jedna už dříve vyfocená chudobka-inspirovala mě Lucka ;o)