Den 32 - neděle
>> neděle 1. února 2009
Táta přijel ráno ze služby, po cestě nakoupil...a šel se dospat. Chumelilo, bylo ale kolem nuly, takže jednu chvíli to vypadalo, že ze sněhu nic nezbyde, ale trochu ho zůstalo.
Po obědě přijela babička-moje mamka-s Honzou (jejím přítelem)...no a jinak normální, klasický den.
Děti jsou úžasný. Editka si začíná notovat a tancuje si u toho. Jen se mi ji nedaří natočit, páč jak zmerčí foťák nebo kameru, valí se dívat co natáčím, co jsem vyfotila a vždycky u toho strašně jásá a ukazuje. Radimek nápodobně. Asi to znáte všichni ;o))
Chtěla jsem vyfotit zase nějakou vločku, ale nebylo na čem-tály. Než jsem si vychladila podklad, padaly vločky nereprezentativní a stejně po dopadu tály....a pak už nepadalo nic.
Jo a jsem tu asi 10 min-včetně stažení fotek a už jsem si zase vyslechla, jestli tady jako budu celej večer, že se na všechno může vysr..., že už si tu mám zůstat....fakt se mnou jedná jako s nesvéprávnou, jako bych byla méněcenná-mi to občas přijde. Tak to ne!!!! Nebudu mu uhýbat jen proto, aby nebyl naštvaný, když nemá proč. Nenechám se dirigovat, jen aby byl doma klid. Jestli chce, já umím být taky protivná, vyčítat, předhazovat....Když to nepomáhá po dobrém, třeba se vzpamatuje, když na něj půjdu stejně.
3 komentářů:
Blani, přeji Ti (a také sobě), abys měla ještě tuto zimu příležitost vyfotit si více vloček. Je to dobré !
No jo, Kristy. Když já s tím mám problém i když by byly ideální podmínky. Páč můj prístroj nezvládá takový makra, taky nemám ten stativ....i tuhle vločku jsemmusela zvětšit výřezem, takže ostrost žádná....
A ten tvůj foťáček s emi líbí moooc, ale pro mě to dosti drahý špás-a přiznejme si, takový fotograf nikdy nebudu, abych ho využila...ale chtěla bych ho, to zas jo. Jen musím mít nějakou sebekontrolu :o)))
To je krása co ta příroda umí vytvořit, co?
Okomentovat