Fotka z včerejšího lampioňáku....po posledních událostech na mě jde splín. Tak pro mě teď to světýlko symbolizuje naději, pokoru a budoucí štěstí, který musí, prostě musí zase nastoupit tam, kde nestálo v tu chvíli, kde ho bylo nejvíc potřeba.....
Ahoj Blaňul, psala jsem Ti na "dvojčata" že mi tam chybíš, dlouho jsem tě nezahlédla. Jsem také paralyzovaná zprávou od Diny. Nemám slova. Doufám, že vy jste v pořádku. Pořád vzpomínám na setkání v Orlové. Bylo to moc milé vidět vás. Tak zase někdy. Lucka (Esster)
Rozhodla jsem se, že toto celé pojmu spíše jako deník. Fotit neumím, občas se o něco pokusím, ale jinak...bude to spíš takový dokument našich dnů.
Žiju na střední Moravě, v malém městečku, mám tři malé děti a už mi bylo 30. Nějak mám pocit, že tohle stačí, že nic víc není potřeba napsat :o)
Tak trochu, ale fakt jen trochu, opožděně (vždyť je teprve konec září :o))), se zapojuju do "Projektu 365". Každý den, jedna fotka. Kamarádka mě sice lákala snad už někdy v lednu, únoru,ale přišlo mi to moc práce...no a teď se k ní chodím kochat a je mi líto, že já nic nemám :o))) Nebude to žádná sláva,ale každej nějak začínal, no ne? ;o)
1 komentářů:
Ahoj Blaňul, psala jsem Ti na "dvojčata" že mi tam chybíš, dlouho jsem tě nezahlédla. Jsem také paralyzovaná zprávou od Diny. Nemám slova. Doufám, že vy jste v pořádku. Pořád vzpomínám na setkání v Orlové. Bylo to moc milé vidět vás. Tak zase někdy.
Lucka (Esster)
Okomentovat